Ekonomika a vegeteriánství

27. ledna 2012 v 20:43 |  VEGETERIÁNSTVÍ
Ekonomové i zemědělci se shodují na tom, že výroba potravin ve světě je částečně omezená velmi nízkou efektivitou produkce masa, vzhledem k efektivitě využití obdělávané plochy. Rostliny produkují mnohem více bílkovin z jednotky povrchu než hospodářská zvířata: hektar půdy, určené na pěstování obilovin může poskytnout pětkrát více bílkovin, než hektar půdy, určené na produkci masa (hektar půdy, určený na pěstování luštěnin dokonce desetkrát více) - dva hektary půdy uživí jednoho člověka, konzumujícího maso, čtrnáct laktoovovegetariánů a padesát veganů! Přesto je například v USA více než polovina obdělávané půdy oseta pícninami. Kdyby se tato půda využívala na bezprostřední produkci živin pro člověka, celková výroba potravin, měřená v kaloriích by vzrostla nejméně čtyřikrát. Většina rostlinných bílkovin se ztrácí během jejich proměny prostřednictvím jatečných zvířat v maso. K vytvoření jedné tuny živočišné bílkoviny je třeba v průměru dvacet tun rostlinné bílkoviny.



Někteří lidé si možná myslí: "Proč se vegetariáni tolik starají o zvířata, když v dnešním světě existují miliony hladovějících dětí, žen a mužů? Tisíce z nich jsou mučeni a zabíjeni? Neměli bychom své sympatie a pomoc raději věnovat trpícím lidem, než zvířatům?" Ale proč lidi a zvířata oddělovat? Cožpak nemají také právo prožít důstojně svůj život? Je opravdu tak těžké, zříci se jedení zabitých stvoření, když chceme lepší život pro lidi? V minulosti lidé jako Gándhí, L.N. Tolstoj, G.B. Shaw, Upton Sinclair a Romain Rolland zasvětili své životy zlepšení životních podmínek utlačovaného lidstva ve své společnosti. Zároveň však také velmi kriticky vystupovali proti zbytečnému zabíjení zvířat pro jídlo. Jejich péče o slušné zacházení se zvířaty nezmenšovala ani nepřekážela jejich úsilí o slušné a spravedlivé zacházení s lidmi. A právě hladomor, jeden z velkých problémů současné civilizace, by mohl být díky rozšíření vegetariánství a spravedlivému rozdělování potravin vyřešen. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek uměle přemnožený lidským zásahem. Zatímco se lidé v jedné, té "vyspělejší" části světa přejídají a plýtvají potravinami, obyvatelé druhé části trpí a umírají hlady. Polovina plodin, exportovaných z USA končí v žaludcích jatečných zvířat. Část masa spotřebovaného v USA pochází ze zvířat krmených v zahraničí, často v těch nejchudších zemích světa. Harvardský odborník na výživu Jean Mayer (USA) odhaduje, že snížení produkce masa ve Spojených státech amerických o 10% by uvolnilo tolik obilí, kolik by nasytilo šedesát milionů lidí. Jiný odborník, také z USA, profesor George Borgstorm odhadl, že množství rostlinné stravy, kterou se krmí zvířata ve Spojených státech by samo o sobě stačilo k nasycení poloviny lidské populace na celém světě.
Nezanedbatelné je také množství elektrické energie a pohonných hmot, spotřebované na provoz dopravních prostředků (při transportech zvířat), zemědělských strojů, na provoz jatek, mrazících zařízení k uchovávání mrtvých zvířat, kvůli zabránění jejich rozkladu. Vegetariánství je i z ekonomického hlediska velmi výhodné.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama